Já vlastně ani nevím, jestli se na blogování vůbec hodím... Ano baví mě to, ale prostě na to není moc času a myslím, že tyhle moje kydy s hrubkami a spousty chyb nemají žádnou velkou úměleckou hodnotu. Podívejme se je skoro polovina února a já mám na designu napsané "Marry Christmas and happy new year!" ... ha ha... celkem mě to pobavilo. A poslední článek jsem vydal ehm ehm.... v prosinci :D Jako vážně? Já totálně nechápu, jak to někteří bloggeři můžou stíhat, psát články každý den. Ne, nejsem úplně blbý, jak se zdá... vím, že existuje něco, jako "přednastavené články", ale v mém případě to nejde. Nechci promarnit vólný den, předpisováním článku. Píšu články , podle toho jakou mám zrovna náladu a v tom článku jde víceméně poznat, jaké jsem při jeho psaní měl emoce. Nechci být a ani nejsem stroj. Kdybych psal pravidelně. Později bych nevěděl o čem mám psát, dělal bych podobné věci jako všichni ostatní a už by to nebylo šílené blonďaté extrémně optimistické monstrum, které ujíždí na extravagantnosti, ale zaneprádněný kritik. Nijak by mě to nenaplňovalo a nikoho by to nebavilo, takže v historii tohoto blogu nikdy nebudou články vydávané pravidelně! Nejde to, možná by to šlo o prazdninách, ale jinak rozhodně ne a každý návštěvník mého blogu se s tím bude muset smířit. Vím, že pravě kvůli toho nemám moc návštěv, ale mě jsou návštěvy u p*dele, baví mě psát a do doby, co mě to nepřestane bavit, tak psát budu! Nezaložil jsem tento blog, abych mu dělal co největší komerční propagaci a každému psal do reklam, ať mám návštěvníky, stovky komentářů a měl články na hlavní stránce blog.cz. Proto jsem sem (do bloggerského internetového světa) nepřišel. Přišel jsem sem proto, protože mě psát baví a uspokojím se i jenom s jediným komentářem, nebo vůbec s žádným. Nikdo si tenhle článek nepřečte, ale něco blízko srdce mě bude hřát a mít z toho dobrý pocit, že jsem něčím přispěl a bavilo mě to. Možná si říkáte "A proč to jako děláš? Nic z toho nemáš? Nikdo to nečte! Proč s blogem neskončíš? ". Hele, i kdybych sem nepřispěl klidně 2 roky, blog mazat nebudu. To, že mé články nikdo nečte, mě absolutně nezajímá a mám z toho dobrý pocit, protože mě psaní baví. Baví mě psát povídky a různé tématické články a TAGy. Vše má své plus a mínus. Do TAGu dám kousek sebe samotného. Říkám vlastní názory a jde tak trošku poznat má povaha. Ne, že bych jinde své upřímné názory nedával, ale jinde to není jenom o mojich názorech, ale i o něčem jiném. Až mě jednoho dne blogování přestane bavit, tak s tím seknu. Doufám, že to menšina, která si to přečetla pochopila. Dále už psát nebudu, protože by to bylo furt to samé. Tak zatím ahoj!
Matty
však my se v tom blogování ještě rozjedem:D >;)