Únor 2015

Strach.

19. února 2015 v 20:52 | Matty |  Matty přemýšlí? o.O

Co je to vlastně "strach"? Každý člověk na planetě Zemi má strach. Někdo z pavouků, někdo z výšek, nebo z jiných věcí. Jestli tvrdíte, že strach nemáte, tak pravděpodobně lžete. Podle materiálu, který mi propujčila Wikipédie, je strach, emoce z hrozícího nebezpečí. Strach je reakce na stres nebo nebezpečí. I já mám z pár věcí nahnáno. Jaké jsou vlastně příčiny strachu? Určitě většinu znáte, jde například o třepání rukou, husí kůže, blednutí kůže a jiné neurovogetativní jevy. Podle mého názoru bychom mohli "strach" rozdělit do dvou kategorií. První kategorie by byla "obava/stres", což je vlastně méně intenzivní strach, který zvládnéme lehce překonat. Například, můžete mít stres/obavy z toho, jakou budete mít známku z testu. A druhá kategorie je "děs/hrůza", která nelze až tak lehce překonat. Někdo má třeba hrůzu z pavouků a tak do lesa třeba ani nevejde. V 21. století přebývá spíše více lidí, kteří mají jen stres, než hrůzu. Sami, můžete do komentáře napsat, z čeho máte strach vy. Mě by to zajímalo. Samozdřejmě jsou lidé, kteří to nechtějí dávat na jevo, a tak se před lidma přetvařují a říkají, že nemají strach z ničeho. Jenže pak se může stát, že ho někdo vyleká a ten "hrdina" se dost ztrapní, jako já svou gramatikou. A také jsou lidé, kteří to dávají na jevo, opravdu až moc. Třeba takové ty žůžové bárbínky, které uvidí plyšového brouka a můžou se z toho PoQakínkQat. Bohužel by se lidé měli naučit svůj strach překonávat. Některý strach je může dokonce zdravotně ohrozit. Budu mluvit o příkladu, který byl v jednom dokumentu na Prima Love. Trošku to zkrátím. Holka spadla, nebo si prostě nijak ublížila a od té doby se bojí vejít ven ze svého domu. Někdo se třeba zadusí jídlem a pak má strach z jídla. Pak přibývají anorektičky. To je, ale něco jiného. Prostě strachem, který si vytváříme my sami, můžeme sami sebe ohrozit. Strach pro nás dokáže být velmi nebezpečí. Proti strachu lék neexistuje. Ale, aby jste ho překonali, potřebujete pod sebou pevnou oporu, jako rodinu, nebo kamarády. U většiny lidí se zbaví strachu, tím, že udělají něco, napříč toho, že z toho mají strach. Bojí se výšek a přejde vysoký můstek a jiné. Na internetu jsem našel tabulku, která zvířata, nám čechům dodávájí pocit úzkosti a strachu. Na prvním místě byl "nečekaně" pavouk. Hned za ním byl had. Na třetím místě byl hmyz. Čtvrtou příčkou se můžou pyšnit myši. Za něma byly včely, pak obojživelníci a pak jiná zvířata. Já osobně pavouky nijak nemusím, ale nevadí mi. Z hadů mám respekt a z těch ostatních strach nemám, teda až na ty jiná zvířata :D Jako z tygra bych měl pěkně nahnáno! :D A z čeho máte strach vy napište do komentáře a můžete se vyjádřit k tomuto článku. Zatím ahoj! :D Matty


Já X Aktivita

17. února 2015 v 17:59 | Matty |  Kecy...

Já vlastně ani nevím, jestli se na blogování vůbec hodím... Ano baví mě to, ale prostě na to není moc času a myslím, že tyhle moje kydy s hrubkami a spousty chyb nemají žádnou velkou úměleckou hodnotu. Podívejme se je skoro polovina února a já mám na designu napsané "Marry Christmas and happy new year!" ... ha ha... celkem mě to pobavilo. A poslední článek jsem vydal ehm ehm.... v prosinci :D Jako vážně? Já totálně nechápu, jak to někteří bloggeři můžou stíhat, psát články každý den. Ne, nejsem úplně blbý, jak se zdá... vím, že existuje něco, jako "přednastavené články", ale v mém případě to nejde. Nechci promarnit vólný den, předpisováním článku. Píšu články , podle toho jakou mám zrovna náladu a v tom článku jde víceméně poznat, jaké jsem při jeho psaní měl emoce. Nechci být a ani nejsem stroj. Kdybych psal pravidelně. Později bych nevěděl o čem mám psát, dělal bych podobné věci jako všichni ostatní a už by to nebylo šílené blonďaté extrémně optimistické monstrum, které ujíždí na extravagantnosti, ale zaneprádněný kritik. Nijak by mě to nenaplňovalo a nikoho by to nebavilo, takže v historii tohoto blogu nikdy nebudou články vydávané pravidelně! Nejde to, možná by to šlo o prazdninách, ale jinak rozhodně ne a každý návštěvník mého blogu se s tím bude muset smířit. Vím, že pravě kvůli toho nemám moc návštěv, ale mě jsou návštěvy u p*dele, baví mě psát a do doby, co mě to nepřestane bavit, tak psát budu! Nezaložil jsem tento blog, abych mu dělal co největší komerční propagaci a každému psal do reklam, ať mám návštěvníky, stovky komentářů a měl články na hlavní stránce blog.cz. Proto jsem sem (do bloggerského internetového světa) nepřišel. Přišel jsem sem proto, protože mě psát baví a uspokojím se i jenom s jediným komentářem, nebo vůbec s žádným. Nikdo si tenhle článek nepřečte, ale něco blízko srdce mě bude hřát a mít z toho dobrý pocit, že jsem něčím přispěl a bavilo mě to. Možná si říkáte "A proč to jako děláš? Nic z toho nemáš? Nikdo to nečte! Proč s blogem neskončíš? ". Hele, i kdybych sem nepřispěl klidně 2 roky, blog mazat nebudu. To, že mé články nikdo nečte, mě absolutně nezajímá a mám z toho dobrý pocit, protože mě psaní baví. Baví mě psát povídky a různé tématické články a TAGy. Vše má své plus a mínus. Do TAGu dám kousek sebe samotného. Říkám vlastní názory a jde tak trošku poznat má povaha. Ne, že bych jinde své upřímné názory nedával, ale jinde to není jenom o mojich názorech, ale i o něčem jiném. Až mě jednoho dne blogování přestane bavit, tak s tím seknu. Doufám, že to menšina, která si to přečetla pochopila. Dále už psát nebudu, protože by to bylo furt to samé. Tak zatím ahoj!
Matty